Toto mezidobí datuji od 11. září 2001, kdy došlo k muslimským teroristickým útokům na WTC a Washington. Neznamená to, že islámský teror před 11. zářím 2001 neexistoval. Samozřejmě že existoval, stejně jako předtím existovaly problémy s muslimskými přistěhovalci v Evropě. V roce 2001 už byla islamizace Evropy v plném proudu, prakticky už v té době byla ve fázi, kdy nešla zastavit. Ke slovu se navíc v Evropě dostávaly stále více druhé a třetí generace muslimských imigrantů. První generace, jak známo, ať už ve Francii, Británii či Nizozemí, nebyly tolik radikální. Ani zdaleka tak radikální, jak druhá a třetí generace imigrantských potomků. Prvně je tedy třeba říct, že problém nezačal v roce 2001. Rok 2001 je pouze jakýsi symbol, který do značné části mobilizoval společnost. I lidé, kterým "to všechno" dříve bylo lhostejné, se najednou začaly starat. Nastalo probírání se z letargie v masovém měřítku.

Co všechno se stalo po 11. září 2001? Za klíčové považuji jednu jedinou věc – masové rozšíření internetu. Právě díky internetu se mohli lidé napříč Evropou dozvídat o tom, co se děje v muslimském světě od Maghrebu po Indonésii, ale především, především se zvýšila informovanost o islamizaci Evropy jako takové. Tím mám na mysli informovanost o tom, jak muslimové přetvářejí západní civilizaci, vynucující si svoje zákony na úkor ústav a zákonů našich. Zvýšilo se povědomí o tom, co je islám vlastně zač. Čím dál více lidí začalo zjišťovat, že islám není náboženství, ale totalitní, netolerantní a xenofobní kryptofašistická ideologie. Toto svým způsobem vzdělávání širokého obyvatelstva umožnilo právě rozšíření internetu, je to tedy nepochybně nejzásadnější bod tohoto mezidobí, jež datuji od 11. září 2001, až po uplynulý víkend.

Samozřejmě, po 11. září otřáslo (nejen) Evropou několik dalších teroristických útoků (Madrid, Londýn, Bali....) ale o ty tu ani tak nejde. Problém Evropy spočívá v islamizaci Evropy a ta jen málo souvisí s velkými teroristickými útoky typu Londýn (i když souvislost můžeme najít i zde, třeba v tom, že atentáty byly provedeny lidmi, jež se na území Británie narodili, nicméně pro běžného člověka je daleko větším problémem, že v jeho městě existují čtvrti, kde neplatí zákony jeho země, ale právo Šária).

Mobilizace proti islamizaci Evropy však zdaleka nezasáhla všechny. Naopak – byla a je to pouze menšina obyvatel, kterým není jedno evropské kulturní a myšlenkové dědictví, staré 2500 let. Bohužel, na tyto liberální anti-islamisty a anti-multikulturalisty, mezi něž řadím třeba Wilderse, se začalo nabalovat velké množství tzv. ultra-pravicových stran. Typickým příkladem budiž maďarský Jobbik, nebo francouzská Front National. Tyto a jim podobné strany nemají s výše uvedeným nic společného. Jedná se o skutečné extremisty, kteří si pouze "populární" problematiku islámu přidali ke svému anti-semitismu a skutečné xenofobii. Pak tu máme další úroveň, jež je složena z lidí, kteří nejen že si neuvědomili vážnost situace, ale naopak Evropu zradili. Ano, mluvím především o zelených a socialistech. Tyto dva proudy se změnily v apologety islámu. Socialisté masivně do Evropy muslimy dováží, aby je tito poté ve volbách volili. Zelení se zase stali jakýmsi veřejným obhájcem tohoto konání.

Výsledek všeho výše popsaného byl následující: Mainstreamová média celého Západního světa se až na čestné vyjímky držela, překvapivě, mainstreamu. Liberálně smýšlející lidé bojující proti islamizaci Evropy a multikulturalismu byli házeni do jednoho pytle s nacisty, fašisty a podobnou svoločí. Byla to taktika průhledná, leč velice účinná. Strašení nacismem je stále velice, velice kvalitní zbraní, jak někoho totálně zdiskreditovat. Stalo se tedy to, že tito liberálně smýšlející obhájci evropského myšlenkového a kulturního dědictví, začali být označováni za xenofoby, rasisty, netolerantní, nacisty, fašisty atp. Vrcholem všeho pak bylo, když se k těmto lidem začaly hlásit i některé ultra-konzervativní katolické či obecně křesťanské kruhy.  Vznikl tak velice nesourodý kolektiv, velice nesourodá komunita lidí, kterým se nelíbil současný vývoj – tedy nezadržitelná islamizace Evropy. Tento kolektiv tedy zahrnoval jednak liberálně smýšlející občany, jimž se hnusila totalita islámské ideologie. Tato skupina byla z velké části tvořena ateisty, agnostiky, či liberálními křesťany. Další složkou nesourodé komunity byli příslušníci extremistických levicových stran (v médiích označovaných jako ultra-pravice). Tito lidé principiálně nebojovali proti islámu, naopak většinou mohutně oslavovali právo Palestiny na samostatný stát apod. a vyžívali se v anti-semitismu. V Evropě ale tito moderní neo-nacisté muslimy nechtěli, a tak začali na tomto liberálním tématu parazytovat a zcela jej zdiskreditovali. Další a poslední významnou složkou byli křesťané, především pak ortodoxní traicionalistické katolické kruhy. Ti se islamizace obávali především v rámci jejich náboženských válek, šlo o určitou "sféru vlivu".

Vzhledem k tomu, že už nešlo na první pohled rozeznat, jestli je anti-islamista liberál, neonacista nebo ultrakonzervativní katolík, média začala celému anti-islamizačnímu hnutí dávat zobecňující a zjednodušující nálepky. Docházelo k určité společenské ostrakizaci těchto lidí, a to ze všech stran. Média, společnost, akademická půda. A jak jsem již napsal v samém úvodu, bylo dopředu zřejmé, že tato situace nemůže pokračovat do nekonečna. Papiňák přetekl, praskl a na jeho účtu zůstala zhruba stovka mrtvých. Pečlivě vyselektovaných mrtvých.

Nyní se tedy dostáváme do zcela nové dějinné fáze. Čím se vyznačuje či bude vyznačovat? Co ji bude charakterizovat? A proč je vůbec třeba mluvit o nové etapě světových dějin? Odpověď na tuto otázku souvisí do značné míry s plány jednoho muže, Anderse Behringa Breivika. Breivik je s největší pravděpodobností vysoce inteligentní jedinec, který si svou akci promyslel do nejmenšího detailu. Samozřejmě, jedním z hlavních cílů bylo nepochybně přitáhnout pozornost k jeho spisu, který čítá zhruba 1500 stran. Nebýt jeho killing striku v Norsku, jeho dílo by si přečetla hrstka lidí. Teď se spis šíří tak rychle, jak jen to internet umožňuje. To by se ale možná stalo, i kdyby zabil třeba jen 4 dospělé, na místo 90 dětí. Proč tedy Breivik potřeboval, aby jeho čin byl tak odporný, nechutný, hrůzný, vzbuzující ty nejsilnější negativní emoce?

Breivikův hlavní cíl byl dle mého soudu to, aby se celá nesourodá anti-islamistická a anti-multikulturalistická komunita ocitla ještě více na okraji společnostim, než tomu bylo nyní. Breivik chtěl, aby se lidé bojující proti islamizaci Evropy ocitli na samém dně společnosti, aby nálepka "anti-islamista" dostala onen punc "vraha dětí", tedy něčeho nepředstavitelně hrůzného. Proč, ptáte se? Odpověď je nasnadě. Můžeme čekat, že jestliže tato komunita byla i před minulým víkendem terčem společenské i mediální ostrakizace a šikany, že nyní, s puncem dětí-vraždící nebezpečné ideologie, se toto všechno ještě několikanásobně znásobí. Lze očekávat, že v přístích dnech, týdnech a měsících bude rozpoután hon na anti-islamisty a anti-multikulturalisty. Toto myšlenkové hnutí zřejmě definitivně dostane punc něčeho, co je rovno nacismu. A vzhledem k tomu, že Breivik podporoval Israel, bude to považováno za něco snad ještě horšího, než nacismus. Tento hon bude veden na několika frontách. Hlavní frontou bude samozřejmě fronta mediální – ostrakizace a mediální šikana vůči anti-islamistům dosáhne svých maximálních výšin. Stejně tak bude anti-islamisty vnímat i společnost. Být anti-islamistou bude "punc" podobně negativní, jako je být ateistou ve Spojených státech. A finálně: Breivikův čin bude tou největší zbraní pro celou evropskou levici, jejíž hlavní voličskou základnou v Západní evropě jsou právě muslimští přistěhovalci.

Ale proč by toto všechno Breivik chtěl? Proč by vlatně střílel do vlastních řad? Odpověď je opět relativně jednoduchá. Co jediné může být důsledek toho, co jsem popsal v minulém odstavci? Kam to přirozeně povede? Jestliže nějaké myšlenkové hnutí vystavíte trvalé a velice silné mediální i společenské šikaně, je zcela nepochybné, že se chtě nechtě časem zradikalizuje. Ani ne proto, že by samo chtělo, ale pod mediálním a společenským tlakem to prostě bude řirozený vývoj, kterému nepůjde zabránit. To je tedy, dle mého názoru, skutečným pravým motivem Breivikova Norwegian Tournamentu 2011. Chce, aby se lidé bojující proti islámu a multikulturalismu zradikalizovali.

A právě proto můžeme hovořit o nové dějinné etapě. Před rokem 2001 se o islám nezajímalo zdaleka tolik lidí, jako po roce 2001. Během následujících let se toto číslo násobilo a tato komunita získávala informace, zabývala se islámem v Evropě i ve světě. Byla to víceméně fáze informačně-vzdělávací. Nyní Breivik odstartoval něco, co bude mít za důsledek vznik para-militárních skupin, které budou Breivikovy kroky následovat. Tyto skupiny zřejmě nevzniknou zítra, ani za měsíc. Během následujících let však něco takového lze zcela reálně očekávat. Jaký bude skutečný vývoj, a co se stane, pokud Breivik tuto novou dějinnou fázi skutečně odstartoval, na to si budeme muset ještě počkat. Ale garantuji Vám, že nebudeme muset čekat příliš dlouho. Přinejmenším mediální a společenská šikana a ostrakizace vůči lidem upozorňujícím na nebezpečí totalitní idelogie islámu je něco, co se děje už nyní a v následujících měsísích pouze můžeme sledovat, jak se úroveň této šikany a ostrakizace bude den ze dne zvyšovat.