Jistý Adam Šíma napsal včera na blogu iDNES článek s názvem "Filozof a lopata" (ZDE). Pan kolega Šíma o sobě tvrdí, že bude psát o všem, co se příčí tzv. selskému rozumu. Jeho výše jmenovaný článek je však typickým případem užití onoho selského rozumu. Pan Adam Šíma je svým způsobem typickým produktem své doby. Píše o tom, jak lidé chodí studovat pseudo-obory na "ekonomku" a na "fildu" a tito se pak jen málo kdy uplatní v oborech, které vystudovali. Co mě však doopravdy dostalo, je konstatování pana Adama, že k absolvování zkoušek na "ekonomce" či na "fildě" stačí dva dny strávené nad tenkými skripty. Vážený pane Šímo, větší nesmysl jste už zřejmě vymyslet nemohl. Já jsem z Brna, studuji filosofii (na Filosofické fakultě) a politologii (na Fakultě sociálních studií) a mohu Vás ubezpečit, že u drtivé většiny předmětů příprava na zkoušky nespočívá v kratičkém nastudování si tenkých skript. Ne, vážený pane Šímo, z velké většiny se naopak jedná o knihy tlusté, mnohasetstránkové. Velice podobné to je i na brněnské "ekonomce", mám několik kamarádů co tam chodí a buďte si jist, že o "tenká skripta" tam doopravdy nezavadíte.

Vraťme se ale k alfě a omeze celého problému. Zásadní problém, který má nejen pan Šíma, je pěkně vystižen v následující větě, jež budu z článku pana Adama citovat: "Ale vraťme se zpět. Například ony filozofické fakulty chrlí ročně přehršel teoretiků umění, sorabistů, bohemistů, filozofů, sociologů, politologů a dalších relativně levných absolventů, kteří sice statisticky zvyšují vzdělanost obyvatelstva, abychom se líbili bruselským úředníkům, ale jejichž uplatnění v oboru na trhu práce je minimální." V tomto dlouhém souvětí pan Šíma přesně vystihl problém dnešní společnosti. Dnešní společnost totiž vyznává jakési "nové desatero", ve kterém najdeme příkazy jako: "zaměstnatelnost", "praktičnost", "uplatnitelnost", "využitelnost", atp. Vše musí být tzv. praktické a uplatnitelné. Cokoliv, u čeho není vidět přímý výsledek, cokoliv, čehož výsledek si nemůžeme přímo osahat, je zavrženíhodné, zbytečné, nepraktické.

Přesně tento styl uvažování je něco, co je typickým příkladem intelektuální degenerace dnešní doby. Pan Šíma napsal: "...tak si jen tak pro potěšení absolvuje řekněme filozofii, protože se tam stejně hlavně mele pantem a mlátí prázdná sláma a ve srovnání s jinými obory to nevyžaduje moc úsilí či osobních obětí a výsledná zodpovědnost je nulová." Vážený pane Šímo, stálo Vás velké úsilí, dostat ze sebe něco tak mimořádně hloupého? Celá dnešní civilizace je vystavěna a vybudována na základech, jejíž kořeny a počátky můžeme najít v antické civilizaci a především v její moudrosti. Filosofie, královna všech věd, byla VŽDY v historii, počínaje právě rozmachem antické moudrosti a vzdělanosti, motorem racionality, kritického uvažování a myšlení, pokroku a vůbec intelektuálního vzestupu. Napsat, že na filosofii se pouze "mele pantem a mlátí prázdná sláma" může doopravdy pouze hloupý, či absolutně nevzdělaný člověk.

Lidé jako pan Šíma by nepochybně při studiu filosofie neprolezli ani přes první semestr. Náročnost studia filosofie (konkrétně na Masarykově Univerzitě), kde studuji, je doopravdy velká. A studium filosofie, narozdíl od toho co si pan Šíma myslí, vyžaduje doopravdy značné množství úsilí a osobních obětí. Já se ale domnívám, že takový pan Šíma ani vzdáleně netuší, co je vlastně obsahem studia filosofie. Pan Šíma tedy vlastně píše o něčem, o čem nic neví, což o něm taktéž samozřejmě něco vypovídá.

Dnešní "hon" za uplatnitelností a praktičností popírá celý systém západní vzdělanosti a moudrosti, jež má, jak už jsem napsal, kořeny právě ve zmiňované antické civilizaci. Pod filosofii dlouhou dobu spadaly veškeré ostatní vědy jako fyzika, biologie, psychologie, chemie, politologie, ekonomik atd. Pokud bude současný trend odsuzování všeho "nepraktického" i nadále pokračovat, západní civilizace zanikne (a ona k tomu má stejně nakročeno tak jak tak). Pokud se mezi plebsem zeptáte, zda je společensky přínosnější a užitečnější řezník, instalatér, prodavačka nebo filosof, je poměrně zřejmé, že filosof skončí až na posledním místě. Pokud stejnou otázku položíte mezi vzdělanou elitou, výsledek bude přesně opačný. Vzdělaný člověk totiž význam filosofie chápe, což samozřejmě u člověka nevzdělaného, s jeho nízkým smýšlením a cílem v podobě slevněného salátu z Lídlu, ani nemůžeme očekávat.

Je tedy třeba apelovat na to, že společnost, tedy "masa" nemůže a ani nemá morální právo rozhodovat o tom, jaký obor je "potřebný" a "praktický". Pokud to dovolíme, můžeme rovnou zůstat onou montovnou s dovozem levné pracovní síly, o které v závěru svého článku mluví pan Šíma. Bohužel, pokud ve společnosti převládne hloupost a masa (prezentovaná zde učebnicovými názory pana Šímy), z České republiky se nikdy nestane typicky vzdělanostní společnost. Vzdělanostní společnost spočívá právě v tom, že daná země produkuje odborníky ze všech oblastí a to pak především z těch oblastí, které jsou intelektuálně méně přístupné běžnému člověku. Na tom totiž naše civilizace stojí, a s tím také i padá.

Další zásadní problém, který přesně ukazuje smýšlení lidí jako je pan Šíma, pak najdeme v samotném závěru jeho čánku. Cituji: "Školné prostě nechtějí, zatímco studovat ano, a přímá investice z vlastního nebo spíše rodičova do neefektivního studia bez ekonomického feedbacku bolí víc než dojení eráru." Já osobně školné chci a plně tuto myšlenku podporuji. Nicméně zcela zásadní problém dnešního vzdělávaho systému je přesně to, že je zaměřené na vzdělanostní "feedback", jak to pan Šíma pojmenoval. Proboha, uvědomte si, že vzdělání spočívá v úplně něčem jiném a staví na úplně jiných hodnotách, než nějaký ekonomický feedback. Pokud budeme smýšlet tak, že jdeme studovat jen pro nějaký ekonomický feedback a pro nic jiného, dopouštíme se přímého pošlapávání vzdělanosti jako takové, principů akademického studia a koneckonců i dvou a půl tisíce let staré tradice antické moudrosti. Vzdělání nesmí a nemůže být koncipováno jako pouze jakási "přípravka" na práci (vyjma některých konkrétních oborů na VŠ). Pokud ale budeme vzdělání pojímat pouze jako "nástroj", jako přestupní stanici k ekonomickému feedbacku, dopadneme špatně. Vzdělávání se a studium na vysoké škole je totiž rozhodně něčím daleko víc, než jen honbou za ekonomickým feedbackem.

Nezbývá tedy než doufat, že hloupé a ignorantnské myšlenky, které pošlapávají samotný princip vzdělávání se, budou potlačeny a nebudou uvedeny v život.