A pokud snad chcete vytáhnout a vyvěsit národní vlajku České republiky, tak to si prosím počkejte až na nějakou tu sportovní akci. Pokud totiž vyvěsíte vlajku kupříkladu na státní svátek, či dokonce jen tak, bez příčiny, toho tupého nácka už Vám nikdo neodpáře. Ano, je to možná trochu přehnaný příklad, každopádně bohužel až tak moc vzdálený od reality není. Vyvěšení státní vlajky je dnes v České republice zločinem proti obecné společenské morálce, která u nás panuje. Pokud vlajku vyvěsíte, lidé Vás většinou mají za divného. Nemluvím o sobě, jak by si někdo mohl myslet – znám hodně případů ze svého okolí, kdy někdo například na státní svátek vlajku vyvěsil a všichni jej hned měli za ultraortodoxního nacionalistu nejhrubšího zrna. Určitě takový příklad náte i ze svého okolí (pokud zrovna nepatříte mezi výše popsanou skupinu lidí, pro které je nacionalismus sprosté slovo).

Skutečnost, že ve velké části zemí západní Evropy je tomu přesně naopak, to je něco, nad čím už se ale mnoho odpůrců "národní hrdosti" nepozastavuje. V Itálii, USA či jiných zemích je spíše naopak divný ten, kdo onu vlajku nevyvěsí. Mnoho rodilých Čechů (Moravanů atd., stranou "etnické půtky") se tak za skutečné Čechy pořádně ani nedá označit. V tomto ohledu (kromě mnoha jiných) by si spousta lidí mohla vzít příklad z Tomia Okamury, který se za svůj z velké části český původ nejenom že nestydí, ale dokonce je na něj hrdý, pyšný a dává jej na obdiv. No je to prostě nehorázný xenofob, nacionalista....

O tom, nakolik je národní cítění, národní sebeuvědomnění a národní hrdost důležité, včera Tomio Okamura hovořil v ČT24 v pořadu HydePark. Je vskutku smutné, že dneští multikulti potentátové se snaží vsugerovat si, že snad něco jako národnost ani neexistuje a etnicky "namixovaný" Čech Okamura se snaží všechny Čechy vyzvat k tomu, aby byly na svůj původ hrdí (tak jako on). Tomio Okamura je dle mého názoru jeden z nevětších Čechů dneska, vzor pro český národ jako takový a především ukázka toho, že na svůj původ by měl být člověk hrdý. Češi namísto toho neustále hořekají tu nad tím, tu nad tím, místo toho, aby se snažili situaci zlepšit. Na to jsou však příliš líní a tak nezbývá nic jiného, než neustálé stěžování si, jež pak ústí v to, že si spousta lidí jen odfrkne a řekne jak se stydí za to že jsou Česi a jak na západě je úplně jiná úroveň. To, že je fakt že je tato úroveň u nás nižší než na západě spoluvytvářen právě těmi samými lidmi, si však už tito lidé neuvědomují. Stěžovat si je přeci tak snadné. Národní hrdost, cítění, vlastenectví a patriotismus však dokáže vylepšovat veřejný prostor, pokud použiji rétoriku Tomio Okamury. A právě Japonsko je toho příkladem (a to nejenom v těchto dnech, kdy je aktuální o tomto mluvit).

Pan Tomio Okamura, kromě toho že je větším člověkem a Čechem než dritivá většina "stoprocentních Čechů", je však člověk obecně mimořádných kvalit a názorů. Musím zmínit kauzu z nedávných týdnů, která je vlastně stále aktuální, a to kauzu Bátora. Je velice dobře, že někdo jako Tomio Okamura začal psát svůj blog. To, že se ve všeobecné mediální hysterii zastal pana Bátory a jeho obhajobu navíc i patřičně vyargumentoval, je čin mimořádně chválihodný. Jeho výzva "buďme politicky nekokrektní" je přesně tou výzvou, která by měla znít neustále a pořád. Politická korektnost je, řekněme si to narovinu, pěkné svinstvo. A pokud se někdo náhodou odváží postavit se této doktríně politické korektnosti, mediální hysterie ho doslova semele. Právě pan Okamura je toho příkladem – po článku na svém blogu byl mnoha médii vláčen jako pes, nejvíce mi v paměti utkvěl článek v Lidových novinách, kde v titulku napsali že "Okamura podporuje rasistického vraha".

Okamura však pouze ve svém článku týkající se pana Bátory upozornil na to, že pokud se na celou situaci okolo tohoto ex-kandidáta Národní strany podívá člověk s rozumem, mnohé se vyjasní. Já zdaleka nesouhlasím se vším, co hlásá pan Bátora hlásá (i když s mnohým zase ano), ale to, že někdo kandidoval za Národní stranu neznamená automatické vyloučení z veřejného prostoru pro daného člověka. Některá média, jako kupříkladu Respekt, se mu snažila podsunout "konečné řešení otázky cigánské", avšak skutečnost, že Bátora kandidoval o několik let dříve, než Národní strana tento pampflet zveřejnila, už jaksi nikdo nedodal. U médií typu Respektu, které jsou politickou korektností doslova posedlé, to však žádným překvapením není. Stačí, aby na to Okamura upozornil a je z něj psanec. Je přeci tak xenofobní obhajovat toho xenofoba z nacistické, fašistické a rasistické Národní strany....

Na závěr mi nezbývá než konstatovat, že je celospolečensky mimořádně přínosné, že se lidé formátu pana Okamury veřejně staví proti ideologii politické koretnosti. Nejen za skutky zmíněné v tomto článku tedy říkám: Pane Okamuro, máte můj obrovský, neskrývaný obdiv!