Bude se historie opakovat?

Dějiny mají nebezpečnou tendenci se opakovat. Můžeme si za to ale samozřejmě my, lidé, jelikož máme sklony uplatňovat toleranci tam, kde není na místě. Musím hned na úvod podotknou, že tyto řádky se mně nepíšou vůbec lehce, právě naopak. Poslední dobou není den, kdy bych alespoň na několik minut nezapřemýšlel nad věcmi, které formují současnou Evropu a především ji formovat budou v létech následujících. Přijde mně vskutku úsměvné, že je dnešní doba označovaná jako "informační éra". Chyba. Pokud dnes ve světě panuje nějáká éra, tak to je éra dezinformační. Manipulace s lidským myšlením zřejmě nikdy nebyla tak silná. Těžko to, co se dnes děje, přirovnávat k některému období z lidské historie. Každý může namítnout středověk a křesťanství. Tato doba a dnešek se ale v některých bodech zásadně liší. Tehdejší křesťanská diktatura, která ovládala celou Evropu, byla zaprvé prakticky vnucená a za druhé neohrožovala Evropu jako národnostní celek a už vůbec neposkytovala nepřítelům možnost infiltrovat svoje území. Co se děje dnes? Dnes nikdo nikomu nic nenutí, dnes lidé přemýšlí a uvažují svobodně, mají k dispozici spousty informačních zdrojů a podobně. Výsledkem je ovšem to, že díky masové politické a ideologické manipulaci obyvatelstva stojí Evropa a její obyvatelstvo doslova před existenčním období. Co však považuji za nejhorší, nejděsivější, nejsmutnější, nejdepresivnější a za celkově nejvíc negativní fakt je to, že většina evropanů o této skutečnosti vůbec netuší. Neví, že v následujích letech proběhne zásadní boj o bytí a nebytí. Většina současných mladých lidí tak netuší, že právě na nich záleží, v jakém prostředí budou vyrůstat a žít jejich děti. . .

Jelikož pocházím z Brna, kde vznikla první česká mešita, o kterou se dlouhou dobu vedly spory, tak není problém zaslechnout spoustu názorů různých lidí. Především mladých, o to je pak smutnější, co říkají. Ve většině případů se člověk doslechne stanoviska typu: "chudáci muslimové, tak dlouho jim úřady dělali problémy a oni si přitom jen chtěli otevřít mešitu", případně je voláno po rovnosti a podobných sračkách. Ano, pokud se ptáte, zda je nutné používat takto ostré termíny, tak odpovídám – ano, je. Právě zde totiž začíná něco, co ovládá celou dnešní evropskou politiku. Lépeřečeno politiku Evropské Unie. Pseudohumanismus – zcestná, destruktivní, nebezpečná a především rádoby-tolerantní a rovnoprávná ideologie. Dneska je totiž strašně moderní být humánní, mít s každou menšinou soucit, podporovat ekologická sdružení jež se tak horečně snaží o záchranu zdevastovaného životního prostředí, a podobně. I podprůměrně inteligentní šimapanz však chápe, že význam slova "pseudohumanismus" není pozitivní a dokonce ani humánní. Výraz "pseudo" můžeme přeložit například jako "falešný", řekl bych že toto slovo se hodí nejvíc.

Každopádně vraťme se nyný na začátek a navažme na titulek tohoto článku. Co že vlastně říkal? Stojí tam: "Bude se historie opakovat?". A jak že je vlastně myšlen? Nemusíme ani chodit příliš hluboko do historie. Stačí se podívat na evropskou politiku ve třicátých letech minulého století. Samozřejmě že všichni hned ví, že mám na mysli situaci okolo tehdejšího Německa, lépeřečeno nástup Hitlera k moci a velmi postupné a pozvolné uplatňování jeho levicové (pardon, abych byl politicky korektní, tak samozřejmě ultra-pravicové) politiky. Hitlerův národní socialismus dostával zelenou nejen v Německu, ale dlouhou dobu byl tolerován i celým tehdejším evropským splečenstvím. Co bylo dál všichni ví, pod rouškou tolerance, názorové a ideologické svobody a podobně se Evropa dopracovala až kde druhé světové válce. Takový ten "nás-se-to-netýká-postoj" vůči hitlerově politice zaujímalo více evropských států. A proto se každého ptám, chcete snad, aby se něco takového opakovalo? Chcete válku přímo v Evropě? Právě v této době, kterou jsem na předchozích řádcích zmínil, byl první náznak toho, co se odehrává dnes, falešná tolerance, falešná hummánost – pseudohumanismus.

V čem že ale ten dnešní pseudohumanismus spočívá? Děsí mě už jen fakt, že spousta lidí to vůbec neví. Absolutně největší problém současné Evropy – a v budoucnosti problém i každého z nás, je její islamizace. Tedy islamizace Evropy. U nás, a prakticky v celé střední a východní Evropě tento problém doposavaď neznáme, jelikož muslimští imigranti proudí (prozatím) především do západo-evropských zemí. Největší "mekkou" zachování tradičních evropských hodnot, je zcela paradoxně, ale zároveň vůbec né překvapivě, Polsko. Znalí současných poměrů v Polsku jistě ví o čem mluvím. Pro ty ostaní krátká vysvětlená. Poté, co do prezidentského, respektive premiérského křesla usedli bratři Kaczynští, začali se dít velmi zajímavé věci. V rámci udržení moci byla do vlády přizvána například ultra-nacionalistická křesťanská strana, vyznávající prakticky středověké křesťanské hodnoty. Otevřený boj proti homosexualitě, totální válka proti potratům a podobně. Nechyběl například seznam "satanistických" hudebních kapel. Ano, skutečně v Polsku v nedávném roce vznikaly jakésy blacklisty (seznamy ideologicky – čti křesťansky – nevyhovujících umělců). Vyjímkou nebyly například zákazy koncertů zahraničních kapel, především pak z Norska a Švédska. V celé Evropě se otevřeně mluví o jakémsi polském návratu do středověku. Samozřejmě, nelze to brát doslova, každopádně toto je praktický důvod toho, proč do Polska neproudí prakticky žádní muslimští imigranti.

Jak je na tom ale zbytek Evropy? Proč se vůbec islámu děsit? Vždyť islám je mírumilovné náboženství, že? A tzv. islámští teroristé nemají se samotným náboženstvím nic společného a pouze jej zneužívají ve svůj prospěch, nemám-li pravdu? Proč se bát ubohých imigrantů z arabských zemí? A proč se bát ještě ubožejších imigrantů z afrických zemí třetího světa? A konečně, proč vůbec používat termíny jako "islamizace Evropy"? Všechny tyto otázky se dají poměrně jednoduše shrnout a odůvodnit. První fakt, který si musíme uvědomit, je ona manipulace. Tím se dostávámě zpět k evropskému pseudohumanismu. Ano, to je přesně ono – islám je mírumilovné náboženství, imigranti by měli mít právo cestovat si kam chcou (samozřejmě po Evropě) a teroristické organizace nemají s islámem samotným společného zhola nic. Zde stojíme přímo u kořenů oné falešné tolerance, kterou jsou dnes masy v evropě manipulovány. Islám totiž v žádném případě není mírumilovné náboženství a lidé jež ho vyznávají nejsou v žádném případě mírumilovní lidé.

Islám je dnes systém, ve kterém můžeme nalézt znaky fašismu. Odpadlictví či konvertování od víry je naprosto nepřípustné a trestá se přinejlepším mučením, nejlépe však zabitím onoho "hříšného" jedince, jež si dovolil zradit proroka Mohammeda. Postavení žen v muslímském světě je naprosto katastrofální a proto se divím, že spoustě žen a především spoustě evropských feministek prakticky vůbec nevidí. Pro ilustraci toho, že ženy nejsou v islámském světě považovány za tvory, kterým náleží úcta, se podívejme, co říká rektor jedné z Káhirských univerzit. Tedy člověk, patřící mez nejvíce vzdělané lidi. Ovšem i někdo takový, jako je rektor univerzity tvrdí, že je potřeba ženy být, že ženy jsou jen jakýsy nástroj, kterým mohou muži manipulovat dle své libovůle. Je mně z toho absolutně špatně. Mluvit o spojení islámského světa v souvislosti s nějákým dodržováním lidských práv v naprosté většině případů nelze vůbec hovořit. Názorová, politická či jiná ideologická svoboda jsou nepřípustné. Pojďme se nyní podívat na další složku – terorismus. Terorismus je se samotným islámem provázán naprosto pevně. Ostatně, co také chtít od náboženství, jež má ve své posvátné knize – v Koránu – psáno, že nevěřící "psi" mají být pronásledování, mučeni a podobně. Islám samotný je synonimum pro netoleranci. Islám je dnes to, čím bylo křesťanství ve středověku. V podlé válce palestinských teroristů proti Izraeli jsou zcela běžně využívány děti a není vyjímkou, že jsou využívány i k sebevraždeným atentátům. V samotné Palestině pak běží v TV pořady pro děti, které jim vymývají mozek, respektive zatímco děti v Evropě se dívají na Walta Dissneyho, v palestinských pořadech pro děti jsou slýchýny proti-západní politická hesla. Mluvit o dětských vojácích v různých afrických státech, ve kterých převládá islám považuji za zbytečné. Nedávno byl proveden velmy zajímavý průzkum, který zhruba v deseti muslimských zemí zkoumal to, zda tamní muslimové podporují teroristické útoky, jakožto obhajobu islámu. Výsledky byly naprosto šokující, v naprosto všech dotazovaných zemích, včetně například poměrně (na oko) liberálního Jordánska, byl nadpoloviční souhlas obyvatel s teroristickými útoky, jakžto prvku islámu. Přičemž ve většině zemí terorismus podporovalo více než 65% obyvatel, čísla okolo 80% nebyla vyjímkou. Nejméně bylo zhruba 55-57% souhlasu v Lybii a Egyptě.

V tomto odstavci se podíváme na ono obrovské nebezpečí pro Evropu. Začněme opět myšlenkou někoho hodně vzdělaného. Minule jsme se dívali na výrok rektora jedné z egyptských univerzit, pojďme tedy nyný přímo do Evropy. Rektor jedné z muslimských universit v Londýně prohlásil zhruba toto: Islámské země nemohou Evropu porazit vojensky, jelikož jsou technologicky oproti Evropě výrazně zaostalé, proto je třeba Evropu porazit jinak – infiltrovat ji a rozebrat zevnitř tak, aby muslimové v Evropě postupně sami přebrali vládu. Nevím, jak starý tento výrok je, každopádně starší než rok či dva nebude. Samotné osídlování Evropy muslimy trvá již více než 7 let a právě v dnešních dnech postupně eskaluje a objevují se také první problémy s tím spojené. Ještě než ale začnu analyzovat situaci v samotné Evropě, která je, ať už křestanství máme rádi, či ne, založená právě na křesťanských hodnotách. Nyní se tedy podívejme do Egypta – do země, která je dle průzkumů jednou z nejvíce umírněných zemí a islámský terorismus tam podporuje "jen" 57% obyvatel. 16. července tohoto roku se tedy v Egyptě stalo zhruba toto: šestadvacetiletá Eman Muhammad El-Sayedová si se svým manželem vykračovala po jedné z tržnic v egyptské Alexandrii. Oba dva jsou křesťanští konvertité, tj. odpadlící od islámu. Bohužel pro ně je na oné tržnici čirou náhodou spatřilo několik jejich rodinných příslušníků. Oba manželé se po svatbě a po konvertaci ke křesťanství odstěhovali pryč od svých rodin a žili v utajení, protože jim jejich vlastní rodiny za odpadlictví od islámu vyhrožovali smrtí. Poté, co byli oba manželé rodinnými příslušníky spatřeni, strhla se bitka. Oba manželé byli surově napadeni. Přihlížející lidé tak zavolali policii. Ta ovšem E-Sayedovou zatkla, údajně proto, aby ji ochránila před dalším napadení. Jejímu manželovi se z místa na popud své manželky podařilo utéct. Následoval převoz El-Sayedové na policejní stanici. Tam ve vazbě strávila zhruba týden, přičemž každý den byla podrobována několikahodinovým výslechům a fyzického týrání. Po týdnu byla z policejní stanice převezena na ústředí bezpečnostní policie, kde byla opětovně mučena, včetně použití elektrošoků. Kromě toho také policisté El-Sayedovou násilím svlékli do naha a pro zábavu fotografovali. Takovéto případy však nejsou v Egyptě zdaleka ojedinělé. Letos v dubnu se odehrál podobný incident přímo v Káhiře (což je hlavní město Egypta). Islámští extrémisté si všimli, že jeden z můžu z jejich sousedství nechodí do mešity. Proto jej sledovali a zjistili, že chodí do kostela. Po tomto zjištění vtrhli k němu do domu a jak jej, tak jeho manželku odvedli na policejní stanici. Tam byla jeho žena dvakrát znásilněna a on surově zbit. Tyto vskutku nechutné akty isámského náboženství, jsem zde vylíčil jakožto odstrašující případ, co by jednoho dne mohlo potkat samotnou Evropu. A to si uvědomme, že tyto události se odehráli v Egyptě – a znova to musím zopakovat, v Egyptě, tudíž v jedné z nejliberálnějších (dá-li se to tak říct) islámských zemích.

Nyní se ale přesuňme do samotné Evropy a podívejme se na velmy krátký a stručný výčet událostí, které souvisí s aktuální islamizací Evropy. Začít můžeme událostmi starými dva roky zpět ve Francii. To, co se ve Francii před dvěma roky dělo, dostávalo v médiích poměrně dostatečný prostor, ale stejně si myslím, že spousta lidí už na to buď zapoměla, nebo o tom nikdy vůbec nevěděla. Přímo v srdci Francie, v jejím hlavním městě – v Paříži – rozpoutali především afričtí muslimští imigranti hotové peklo. Ve čtvrtích v některých okrajových částech Paříže to po několik dní vypadalo, jako by tam právě zuřila občanská válka. Masy muslimských imigrantů ničili vše co jim přišlo pod ruce. Výsledkem bylo naprosté zdemolování několika častí několika okrajových čtvrtí, tisíce (!) zničených aut, rozbité výlohy a domy. Zápalné láhve v té době létali jedna přes druhou. Byl dokonce vyhlášen vyjímečný stav, a zákaz nočního vycházení v celé Paříži. Policii se nakonec podařilo situaci zvládnout. A jako důkaz toho, že si francouzští obyvatelé z těchto událostí vzali alespoň nějaké ponaučení je to, že letos zvolili za prezidenta Sarkozyho. Daleko vážnější problém ale představují někdy až extrémně početné muslimské komunity ve Velké Británii, Belgii a především Nizozemsku. V Nizozemsku existuje statistika, dělaná posledních několik let, která říká, že za poslední roky emigruje pryč z Nizozemska ročně průmerně téměř sto tisíc obyvatel. Proč? Protože se dle jejich názoru prostě nedá žít v sousedství s islamisty. Není se co divit, islám je agresivní náboženství a tito imigranti to jen dokazují. Proto říkám každému, kdo si myslí že něco jako islamizace Evropy neexistuje, nebo že se s muslimy dá vyjít – podívejte se tam, kde už to zažili a zažívají na vlastní kůži, například do onoho Nizozemska. Zkušenost tamních obyvatel s muslimy totiž hovoří poměrně jasně a nekompromisně. V Belgii – v srdci Evropské Unie – je situace podobná. Stejně jako v Nizozemsku, tak i v Belgii existují ve velkých městech početné muslimské komunity. Výsledkem je pak například to, že tyto početné komunity už jsou schopny si ve volbách sami zvolovat svoje zástupce a výsledkem je například to, že mezi bruselskými radními za belgickou socialistickou stranu je zhruba polovina arabů. Bizarní situace. Výsledkem byla surově potlačená demonstrace proti islamizace Evropy z 11. září tohoto roku, ostatně o té jsem na tomto blogu také psal. Situace v různých městech ve Velké Británii je taktéž velmi obdobná a její rozebrání by bylo na samostatný článek.

Pokud bude migrace muslimů do Evropy pokračovat stávající rychlostí, je pravděpodobné že za chvíli začnou vznikat nejrůznější ryze islamistické strany. A díky početné muslimské komunitě nebudou mít o hlasy nouzy. A až v některém ze států získají parlamentní většinu, bude to znamenat naprostý konec Evropy. Čirá apokalypsa. Pokud se podíváme jakým směrem se dnes ubírá politika Evropské Unie, tak zjistíme, že nechce příchod imigrantů omezovat, ale naopak – v dalších několika letech by evropští komisaři do Evropy rádi přivedli až 20 milionů nových imigrantů. Co celá tato situace pro Evropu znamená, a především znamenat bude? Je více než jisté, že za takových 4-5 let začne ve státech jako je Belgie či Nizozemsko docházet ke střetům mezi původními obyvately a muslimy. S největší pravděpodobností to budou střety ozbrojené a o mrtvé a raněné tak nebude nouze. S největší pravděpodobností se tyto konflikty objeví lokálně také ve Velké Británii, Francii a Německu. Islamisty poměrně zahlcené Španělsko se po čase do vlny konfliktů mezi muslimy a původními obyvately určitě také zapojí. Nelze v žádném případě vyloučit – naopak to považuji nejen já, ale také spoustu politologů za velmi pravděpodobné, že tyto konflikty mohou přerůst až do občanské války. A jelikož Belgie a Nizozemsko jsou státy relativně malé, začne občanská válka nejspíš pravá tam. Ovšem jakmile začne v jedné z těchto zemí občanská válka, začne se po Evropě šířit rychlostí blesku. Nizozemsko, Belgie, Velká Británie, Francie, Německo, Španělsko, Dánsko, Švédsko – tyto státy budou určitě zasaženy. Možná bych k nim připojil ještě Rakousko, ale tam bych si nebyl tak jistý. O situaci například v Portugalsku, Norsku, Finsku či Itálii nemám přehled, ale myslím že tyto státy v první vlně zasaženy nebudou. Jestliže se však občanské války dostanou do oněch zmiňovaných osmi států, bude to znamenat uvržení celé Evropy do regulerní války. Nastane chaos, jaký si nikdo nedokáže představit. Bude to znamenat kompletní překopání zažitého světového řádu. Nedokážu však odhadnout, jakým způsobem bude zasažen celý východní blok, do kterého bude náležet i Česká Republika. Prapor případného odporu proti islámské agresi v západní Evropě tak zřejmě bude držet Polsko, díky své striktně konzervativně-křesťanské politice z posledních let. Role USA v případě této krize lze jen těžko odhadovat. Pokud by se totiž Spojené Státy zapojily do válečného dění v Evropě, znamenalo by to započatí třetí světové války. Nepochybuji totiž, že jakmile by USA vystoupili vojensky vůči muslimům v Evropě, státy jako Sýrie či Írán by to nenechaly bez odezvy. USA ale mají na blízkém východě svoje spojence a tak by byl do války vtažen i Izrael, Irák, Pákistán, Libanon, Saúdská Arábie či Gruzie. Roli Ruska předpovědět zatím jednoduše nelze, neboť nevíme, zda po příštích ruských prezidentských volbách, které budou v Rusku příští rok, bude Rusko demokratickým státem, či ne.

Na závěr článku přidám jeden odkaz, zabývající se přímo islámem samotným:

http://pravdaoislamu.cz/

linkuj.cz vybrali.sme.sk